Babiš Babišovi a pro Babiše!
A tak denně nutím svoje negativní myšlenky na jeho osobu k přesvědčení, že si Babiš zaslouží šanci na změnu jejich názoru. Ale ty mne ne a ne poslechnout. Ať se snažím, jak se snažím, ze své podstaty totiž vždy nejdřív hledám v lidech to dobré, tady se mi to prostě nedaří.
Co si budeme povídat. Pan Babiš mi moc nepomáhá v tomto boji, který denně svádím se svojí myslí. Ať už debatou u Václava Moravce o ceně toastového chlebu, kde se není schopen v samé své sebestřednosti povznést nad pejorativní tón Víta Bárty vůči jeho osobě, nebo naprostou ignorací moderátora a jeho konkrétních dotazů, či samou podstatou nemožnosti ho zastavit v jeho obšírných monolozích, kde útočí na konkrétní osoby. Výroky o nevědomosti existence minimální mzdy, následně bez rozmyslu prohlášením o možnosti minimální mzdy ve výši 15.000,- Kč bez evidentních znalostí souvislostí tohoto tématu, ale ani svým působením v KSČ, protože dle jeho slov maminka pro něj chtěla jen to nejlepší, si u mých myšlenek za poslední dny moc nepolepšil.
Co ale vadí také mne, nikoli pouze mým tmavým myšlenkám, je fakt, že politik, který aktivně vede politické hnutí plánující kandidovat ve volbách, koupí nejčtenější veřejné médium v naší republice a chlubí se plánem skoupit další. Jeden by si mohl myslet, že se jedná o jakýsi střet zájmů. Možná ne v pravém slova smyslu, ale zajisté ve smyslu morálním. Prohlášením o tom, že jako nový majitel, který je zároveň aktivním politikem, bude učit české novináře psát pravdu, si myslím rozumně uvažující veřejnost neuklidnil. Neboť jak víme, je pravda a „pravda“. Pravda člověka jí interpretujícího může být zcela jiná, než pravda skutečná, nebo i jiná než pravda, jež byla vyřčena jakoukoliv jinou osobou.
A tak se denně obávám dotěrných otázek mých myšlenek, které se mne dokola táží. Proč ten Babiš do té politiky vlastně šel? Proč by úspěšný podnikatel, natolik lpící na své rodině jak nám prezentuje, ztrácel svůj zajisté drahocenný čas na politických mítincích? Jak může tolik „plivat“ na všechny lidi pohybující se na českém politickém poli, když právě v časech jejich působení se mu podařilo v našem státě vybudovat tak úžasnou a skvěle prosperující, takřka monopolní firmu v potravinářském průmyslu? A proč až po založení svého politického hnutí, nikoli před tím koupil Mafru? Proč nechtěl učit novináře psát pravdu před tím, než se začal angažovat v politice? Nebyly by mu snad jeho pohnutky před tím více věřeny? Všechny ty otázky na mne moje myšlenky hrnou a hrnou a já nemám sílu je zastavit. Bez mého souhlasu mne nutí zamýšlet se nad odpověďmi, ze kterých, jako člověk hledající v lidech hlavně to dobré, nemám radost.
Krom toho, že věřím v nemožnost pojmout řízení státu stejně jako řízení firmy, jsem silně přesvědčen, že člověk se zájmem o politiku, o stát a o jeho občany by měl mít alespoň základní přehled a obecný názor, který si umí obhájit, a to na všechny otázky související s každodenním životem občanů v republice, kde chce kandidovat. Předpokládal jsem, že politik chce být člověk, který oplývá elementárními znalostmi problematiky sociální, ekonomické, hospodářské či kulturní.
Nevím, proč jsou mé myšlenky natolik skeptické ke hnutí ANO. Snad je to způsobeno zklamáním, které nám přinesl obdobný projekt Věcí Veřejných, či pouze tím, že se v politice objevila další arogantní persóna, ale celé mi to nějak nesedí. Měl jsem možnost za 15 let, kdy se pohybuji v produktivním světě potkat lidi, kteří jsou, jak se říká, za vodou. Ať už dělali to či ono a ke svému majetku hmotnému i nehmotnému došli cestou přímou či klikatou, a bez ohledu na to z jaké startovní čáry začínali, je pojilo jedno. Když byli opravdu „za vodou“ a více již nepotřebovali, jejich mysl se dostala do naprosté rovnováhy. A když je mysl v rovnováze, způsobí to dvě věci. Osoba, která toho dosáhne, a nemusí to být jenom v materiálním světě, je neuvěřitelně „nad věcí“ a ta druhá věc je, že nic a nikdo ji nedokáže rozhodit. Při dialogu s kýmkoliv, či monologu pro kohokoliv nejdřív důkladně promyslí, co řekne, neboť si uvědomuje možné důsledky svých slov. U Babiše toto postrádám. Chybí mi u něj rovnováha mysli tak často viděná u lidí, kteří se nedají uplatit, neboť už mají dost, jak se on nechal slyšet. Není mi příjemné jakési „tlačení na pilu“ z jeho strany.
A tak boj nadále trvá. Pořád se snažím mysl přemluvit ke změně názoru. Ta to ale nadále radikálně odmítá. A tak nevím, jak hnutí ANO dopadne u letošních voleb, nevím, jak dopadnou periodika pod křídly MAFRA pod vedením Babiše. Jedno ale vím určitě. Letos ještě hnutí ANO volit nebudu. Letos jim svůj hlas nedám. Možná za 4 roky. Možná se Babišovi povede moje myšlenky přesvědčit o tom, že co hlásá, tak opravdu myslí. Že mu nejde jenom o Babiše, ale také o nás, občany.
Martin Štěpán
Největší podvod všech dob na pravici! Ano, je to ANO!
Před dvěma dny jsem si myslel, že nejhorší co nás může postihnout, je koalice ČSSD, KSČM a případně SPOZ. Pak mne ale napadla jiná věc. Nám se tady rýsuje koalice ČSSD a ANO s podporou komunistů. Ptáte se, jak jsem na to přišel?
Martin Štěpán
Změnil jsem názor na moderní umění! Díky fakáči Davida Černého
Jakožto dítě komunismu, vychované v běžné československé „hlavy nevystrkující“ rodině jsem k chápání abstraktního umění nikdy nebyl cíleně veden. Technicky zaměřené studium mi také na poli umění moc nepomohlo. I přes to jsem se ale v době dospělosti po pádu železné opony a přílivu moderního umění všeho druhu snažil tomuto umění porozumět či ho nějak pochopit. Většinou však přiznávám bez úspěchu.
Martin Štěpán
Mladí již nejsou generací maňásků. I když na to třeba vypadají
Bývaly doby, kdy se od dětí a mládeže očekávalo pouze "maňáskování". Být loutkou ovládanou příkazy dospělých bylo zcela přirozené. U kluků převládaly krátce střižené vlasy z plakátu č. 3 z roku 1975, kalhoty, košile, svetr a bunda. Vše nevýrazné, nejlépe tmavé barvy. Děvčata měla vlasy svázané v copu a ofinu střiženou tak, aby jim nelezla do očí, neboť by jim to mohlo poškodit zrak.
Martin Štěpán
Než Ti zachráním život, řekni, v co věříš a jaké máš vzdělání !
„Člověk se pánu Bohu nevyvedl. To je vidět na každém kroku.“ Napsal mi jeden můj čtenář před nějakou dobou. Poslední týdny se nesou ve znamení moře zaplaveného mrtvolami. A tak i když věřím, že můj čtenář nemá pravdu, není lehké ve své víře vytrvat. Jazýček vah se vychyluje na jeho stranu každý den o trochu více, přesto to ale nechci vzdát. Pořád chci věřit, že ne nadarmo byl člověk obdařen rozumem a city a to z něho tvoří tvora lepšího, než je zvíře.
Martin Štěpán
Barbar Zeman! Zeman Ničitel!
Když odhlédneme od podstaty scénáře ságy filmů, které měly ve svých letech úspěch, nalezneme mnoho společného s naším prezidentem. Oba například mají svoje nejlepší léta už dávno za sebou a patří do minulosti. Znáte to, když si pustíte film staršího vydání a porovnáte ho s dnešním za pomoci moderních technologií a efektů natočeným filmem? Výkony herců i práce s kamerou Vám vyvolají úsměv na tváři. Připadá Vám to tak trapné, že je to až smutně úsměvné.
Martin Štěpán
Demokracie: Vlastní iniciativy není třeba, stačí se jen zařadit!?
Proč se Česká republika svíjí v porodních bolestech při zrodu nového režimu již takřka 25 let? Za účasti 10,5 milionů lidí se snažíme přivést na svět novorozence, kterému jsme dali jméno Demokracie. Porod je již příliš dlouhý a bolestivý a novorozenec nám to nijak neulehčuje. Proč se vzpírá? Proč s námi bojuje? Proč se mu na tento svět nechce? Že by věděl, co ho tady čeká? Tuší, jak to u nás, jeho rodičích bude mít těžké, nebo nám snad nevěří, že je opravdu vytoužený? Je jeho zdráhání způsobeno předtuchou, že ho při první příležitosti zaprodáme či vyměníme?
Martin Štěpán
Milý Ježíšku, nechci žádnou Barbie! Dnes letí Upírky!
Když spadne ze stromu první list, je jasné, že prázdniny a letní radovánky jsou nenávratně pryč. A protože narozeniny a svátky jsme si odbyli v první polovině roku, jediná šance na získání nadstandardních dárků jsou Vánoce. Proto počínajíc zářím až do prosince je u nás doma na pořadu dne oblíbené téma Vánoce a dopis pro Ježíška. Děti pravidelně píšou, kreslí, vystřihávají a lepí obrázky svých vysněných hraček. Následně dopisy vloží do obálky, zalepí a dají na okno. Když tam dopis dlouhou dobu zůstane, vezmou ho, vyhodí a píšou nový až do prosince, když jednoho dne z okna zmizí.
Martin Štěpán
Ubytovny pro Romy: Parazitování na českém rasismu
Budování dalších vyloučených lokalit a dostupnost ubytovacích možností pro občany romské národnosti jsou už delší dobu žhavým politickým tématem při otázkách vytahování peněz ze státního rozpočtu či při otázkách bezpečnosti majority. Obecně vzato, sestěhování Romů do ubytoven či bytových domů patřících jednomu majiteli, je s oblibou nazýváno jako parazitování na chudobě. Je tomu opravdu tak? Je důvodem požadování vysokého nájemného v těchto ubytovnách opravdu zájem pronajímatelů „ždímat“ chudé případně stát v podobě příspěvku na bydlení? A když tomu tak opravdu je, co nám reálně brání s tím skoncovat?
Martin Štěpán
Když dno je ten cíl, aneb SPOZ do parlamentu!
Který název Zemanovy partaje je správný? Je toStrana Přátel Opilého Zemana nebo Strana Práv Organizovaného Zločinu? Mít více názvů se v marketingových příručkách považuje za kontraproduktivní kvůli špatné identifikaci subjektu. Je toto hlavní příčinou, že v některých průzkumech předvolebních preferencí Zemanovci ztrácí a hrozí, že se do parlamentu nedostanou? Nebo je to silným podceněním inteligence občanů?
Martin Štěpán
Vidím sklenku z půle plnou, nebo jí nevidím vůbec
Staré pravidlo, které výstižně popisuje dva typy lidí opačného postoje, zní: „Optimista je ten, kdo vidí sklenku z půle plnou a pesimista je ten, kdo ji vidí z půle prázdnou.“ My Češi jsme ale za poslední léta této pradávné formulaci udělali přítrž a podle nových zvyklostí pravidlo zní: „Optimista je ten, kdo vidí sklenku z půle plnou a pesimista sklenku nevidí vůbec, neboť ji někdo ukradl.„
Martin Štěpán
Když je mateřská láska klec, od které dítě nemá klíč
Na společném soužití muže a ženy je mnoho zvláštních věcí. Nezvláštnější mi ale přijde to, když vás někdo jiný svým chováním přesvědčí, že máte doma anděla značky: NIKDY NEMĚNIT. Před nějakou dobou jsem měl tu možnost (spíše jsem byl donucen), strávit pár hodin s mojí ženou a našimi dětmi na oslavě narozenin jakéhosi dítka. Na domácím školení, silně připomínající PŠM, mi byla důrazně vysvětlena nutnost mé přítomnosti na této akci. Bránil jsem se, bránil, ale nakonec podlehl, jak jinak. Přesto mi svitla malinká jiskřička naděje na částečnou záchranu ztraceného odpoledne v podobě možnosti se ve velkém zábavním centru, kde se oslava konala, připojit notebookem na internet.
Martin Štěpán
Svatba či výročí je prý den jako každý jiný. Slavit ho není třeba
Když jsem minulý rok tak trochu zapomněl na naše desáté výročí svatby s mojí ženou a přišel jsem na to až o týden později v práci, nahlas jsem vyřkl: „To je průser.“ Kolegové věděli velice dobře o čem je řeč a tak se mi celý den smáli, jak si to doma vyžeru a jestli jsem si nevšiml, že manželka už se mnou týden nemluví a podobně. Bylo to trochu divné, neboť moje žena se mnou normálně mluvila a ani jsem za poslední týden nezpozoroval žádnou anomálii v jejím chování.
Martin Štěpán
Český cikán je dnes to, co byl americký černoch před 50 lety
Po celá staletí, a dnes tomu není jinak, se naše matička Zem musí vypořádávat s předsudky, které zde nastolila lidská, potažmo bílá rasa. Celosvětový trend promíchávání obyvatelů jednotlivých kontinentů a jejich společného soužití jde ale neúprosně kupředu, a i když se mu budeme jakkoliv bránit, zastavit ho nedokážeme. Zajisté nikdo z nás nechce být Donem Quijotem a přece mi každý den český boj proti romské menšině v České republice připomene větrné mlýny.
Martin Štěpán
Cukr a bič, aneb otec při výchově dětí na střídačce
Jak se může zdát, úloha rodičovství je v dnešní době o něco jednodušší, než byla před nějakou dobou. Alespoň co se programu pro děti týče. Rodiče dnes mohou využívat všemožné dostupné prostředky dnešní doby v podobě chův, hlídaní dětí, dětských zábavních center, restaurací s dětskými koutky, různých kroužků a aktivit po škole atd. V případě, že nepohrdnete hlídáním babiček a dědečků, tak se dá říci, že zajisté nemusíte být otroky svých dětí a nemusíte si osobní vztah zlikvidovat nedostatkem času, který pro sebe s partnerem máte. To je i náš případ, přesto si nemyslím, že bychom naše dvě děti zanedbávali. Jedno se ale při výchově dětí asi nikdy nezmění. A to je mateřská péče.
Martin Štěpán
Vítejte v zaměstnaneckém ráji! Vítejte v OKD!
Co stojí za enormním, mediálně prezentovaným zájmem Rusnokovy vlády a prezidenta Zemana o osud zaměstnanců dolu Paskov? Opravdu je situace v OKD hodna toho, aby se jí tolik času zabývaly politické špičky naší země?
Martin Štěpán
Složil jsem Bobříka odvahy. Na záchodku v gaybaru.
Před několika lety to u nás ve firmě měla „pod palcem“ žena, která prosazovala zvláštní pravidlo při výběru zaměstnanců. Když měla možnost volit mezi gayem a negayem, vždy vybrala gaye. I když měl horší vzdělání, menší praxi či jiné nedostatky. Mohlo by se zdát, že to byla jakási forma pozitivní diskriminace, ale tak to opravdu nebylo. O to jí nešlo, na to byla příliš sebestředná.
Martin Štěpán
Když Cikán zazpívá …
Zapomeňme na krátkou chvíli na problémy, které tady panují v romských otázkách, zapomeňme na aktivisty romské i neonacistické. Zapomeňme na zprávu Helsinského výboru, Amnesty International či BIS, které upozorňují na diskriminaci Romů v České Republice. Hlavně zapomeňme na nenávist diskutujících lidí pod články, které toto popisují. Nemysleme na sociální dávky, myšlenky o nepřizpůsobivosti, atd... Představme si, že žijeme v dokonalém světě. (Věřím, že ještě alespoň na chvíli je toho schopen každý z nás.)
Martin Štěpán
Spor pravice a levice, aneb jsem to, v co věřím, věřím v to,co jsem
Vyslechl jsem rozhovor silné pravice a silné levice. Rozhovor optimisty a pesimisty. Každý z nich jakoby byl z jiného světa a mluvil jinou řečí. Přesto si ale rozuměli. Spojovala je totiž víra v to, co říkají. Víra v to, co jsou. I když jsou naprosto jiní, zdálo se, že jsou naprosto stejní. Byl to hezký pohled. Dal se v něm vidět zápal z boje. Jakoby dobro bojovalo proti zlu. Ale na obou stranách bylo dobro. A na obou stranách bylo zlo. Výsledkem boje bylo jakési podivné štěstí, které se třpytilo v jejich očích v okamžiku, když popisovali, kdo vlastně jsou, proč jsou takoví a proč budou volit toho, koho budou. Vyslechl jsem rozhovor silné pravice a silné levice. Rozhovor optimisty a pesimisty. Každý z nich jakoby byl z jiného světa a mluvil jinou řečí. Přesto si ale rozuměli. Spojovala je totiž víra v to, co říkají. Víra v to, co jsou. I když jsou naprosto jiní, zdálo se, že jsou naprosto stejní. Byl to hezký pohled. Dal se v něm vidět zápal z boje. Jakoby dobro bojovalo proti zlu. Ale na obou stranách bylo dobro. A na obou stranách bylo zlo. Výsledkem boje bylo jakési podivné štěstí, které se třpytilo v jejich očích v okamžiku, když popisovali, kdo vlastně jsou, proč jsou takoví a proč budou volit toho, koho budou.
Martin Štěpán
Ctím prezidentský úřad, nikoli lidi, kteří jsou teď v něm…
Poslední průzkum veřejného mínění o tom, jaké profese si Češi váží nejvíce a jaké nejméně, svými výsledky nepřekvapil. Opět ukázal, že být poslancem, je v dnešní České republice ostuda. Z prvního místa, které toto zaměstnání obsadilo před rokem 1968, kdy občané považovali poslance za něco skoro až nadlidského, se dnes dostalo na místo 26., jinak řečeno, místo poslední. Poslance v oblíbenosti povolání předstihly uklízečky, zdravotní sestry, kněží. Vlastně my všichni. Kdo ví, jaké by byly výsledky za situace, kdyby se do žebříčku obecných povolání dostala i kolonka: prezident, kancléř prezidenta, poradce prezidenta (ten oficiální), či rádce prezidenta (ten neoficiální).
Martin Štěpán
Paroubek končí. Aneb fotopříběh Plnou PAROU BACK !
Končí éra velkého inspirátora mladých umělců! Paroubek nebude kandidovat v nastávajících parlamentních volbách. Pravděpodobně je to jeho definitivní odchod z české politické scény. Uctěme jeho památku vzpomínkou na to, co všechno za svoje působení v politice stihl, čím vším vlastně byl ... Tolik si ještě od nás zaslouží... :-) Čti také: http://martinstepan.blog.idnes.cz/c/361198/Paroubku-Kdyz-zmizis-budes-zmizelej-Nebo-Te-zmizim-ja.html
předchozí | 1 2 | další |