Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vidím sklenku z půle plnou, nebo jí nevidím vůbec

30. 09. 2013 8:18:18
Staré pravidlo, které výstižně popisuje dva typy lidí opačného postoje, zní: „Optimista je ten, kdo vidí sklenku z půle plnou a pesimista je ten, kdo ji vidí z půle prázdnou.“ My Češi jsme ale za poslední léta této pradávné formulaci udělali přítrž a podle nových zvyklostí pravidlo zní: „Optimista je ten, kdo vidí sklenku z půle plnou a pesimista sklenku nevidí vůbec, neboť ji někdo ukradl.„

Ano, doba je zlá, optimistických zpráv pomálu, za to s těmi pesimistickými se roztrhnul pytel. V televizi vidíme, že je všechno špatně, v rozhlase slyšíme, že se vše ještě zhoršuje a pak si v novinách přečteme, že hůř ještě opravdu být může a bude. Politická scéna je fiasko, lhostejnost lidí vůči druhým přerostla v absolutní nezájem o kohokoli, agrese ve společnosti se zvyšuje, závist potkáváme na každém kroku.

Co je ale nejhorší, přestali jsme se smát, přestali jsme se radovat, netěšíme se z maličkostí a často mi připadá, že jsme naprosto ztratili smysl pro humor a přestali chápat jeho podstatu. Chybí nám nadhled, vše si bereme osobně a příliš vážně a z každého sebemenšího neúspěchu vyvozujeme negativní důsledky. Každičké špatnosti, kterou vidíme či zažíváme, připisujeme životní důležitost.

Denně potkávám na ulici desítky lidí, kteří se mračí, aniž by si to uvědomovali. Jejich výraz v obličeji je ale obrazem jejich myšlenek, jejich duše. V zadumaných tvářích je vidět nespokojenost s vlastním životem, s okolním světem, se vším, co se tady děje. Málokdo si však uvědomuje, že ta nespokojenost je hlavně nespokojenost se sebou samým. Možná si to neuvědomujeme, možná to vědět nechceme. Je lehčí ukázat na viníka, který nám to způsobuje, je jednoduší personifikovat zlo v podobě politiků, prezidenta, šéfa, vedoucího provozu, kolegy a často i manžela či manželky.

Je to ale správně? Je dobré se tomu poddat? Nechat se pohltit špatností? Je opravdu všechno to negativní, co se kolem nás děje, dostačeným důvodem na to, abychom zahodili náš život a prožili ho ve smutku, neštěstí či naštvání? Stojí nám to za to?

Obecně vzato, optimistů je dnes v České republice jako šafránu. Můžu s určitostí říci, že osobně se mezi tento zřídka viděný a pomalu ohrožený druh řadím. Jsem rád, neboť když jdu po ulici, usmívám se. Nikoli bez důvodu, ale proto co vidím. Barevné listy stromů, hrající se dítě, zelenou trávu, modrou oblohu a mraky, ve kterých najdu vše, co si jen usmyslím. Totiž vše, co kolem vás není a chcete to vidět, najdete v mracích. Já tam poslední dobou hledám hlavně usmívající se lidi. A věřte či ne, jsou tam! A tak se můžu usmívat i já. Co na tom, že se na mne zamračení lidi koukají jako na blázna. O to větší mám radost, když mi někdo úsměv opětuje. Někteří si možná myslí, že se řídím Werichovou radou o dobré náladě, která sice problémy nevyřeší, ale naštve tolik lidí, že se vyplatí si ji udržet; z toho si ale těžkou hlavu nedělám.

Na tomto světě mne trápí snad jen jedna důležitá věc. Mám pocit, že mojí úlohou je zachovat u nás tento ohrožený druh optimistů a rozšířit jeho řady. A to se mi v poslední době vůbec nedaří. A protože nejsem typ, co za svoji neschopnost viní jiná stvoření, snažím se hledat chybu u sebe.

Pro začátek by mi úplně postačilo, když ti, co si myslí, že sklenku nevidí vůbec, neboť jí někdo ukradl, naberou odvahu a sundají si klapky z očí. Pak uvidí, že sklenka tady byla celou dobu, jenom mimo jejich zorný uhel, který byl zúžen pouze na to negativní.

A pak bych si ještě přál, aby si média určila minimální procento pozitivních zpráv, které musí za den vydat. A když bude pozitivních zpráv málo, těm negativním můžou alespoň dávat pozitivní jména.

Autor: Martin Štěpán | pondělí 30.9.2013 8:18 | karma článku: 39.48 | přečteno: 2149x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Petr Horký

Černoch v beranici a jiné výstřelky - na srdce sou Poděbrady, na prachy je Německo

Život na Západ od našich hranic má mnoho specifik, kterým našinec těžko uvyká. Přesto si ve většině případů nakonec zvykne, i když to trochu trvá. Jsme přeci jen z jednoho těsta a nebe je všude modrý.

20.7.2017 v 18:17 | Karma článku: 11.36 | Přečteno: 340 | Diskuse

Pavel Liprt

Dvořákova Symfonie č.9 e moll a karlovarský Poštovní dvůr dnes i před 123 lety

Symfonie č.9 e moll, op. 95, známá pod názvy „Novosvětská“ či „Z Nového světa“ žije dodnes na celém světě. Na rozdíl od Poštovního dvora v Karlových Varech, který skomírá.

20.7.2017 v 17:45 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 56 | Diskuse

Aleš Vavřinec

Vnitřní kritik - cesta do záhuby a zpět

Ale já jí to musím vysvětlit. Musí to pochopit. Podíval se na mě Luboš poněkud bezradně. Vnímal jsem jeho beznaděj a přitom obrovskou angažovanost a snahu, která mu sršela z očí.

20.7.2017 v 16:02 | Karma článku: 5.12 | Přečteno: 117 |

Jiří Kovář

Jak mě reklama postrčila ke koupi auta

Jsou to téměř dva roky, co jsem byl přinucen překročit svůj stín a s ním i práh bazaru a koupit si tam Forda.

20.7.2017 v 15:48 | Karma článku: 7.56 | Přečteno: 378 |

Jiří Turner

Burkiny – lekce hovadismu

Bu-bu-bu-bu, burkiny asi aktuálně straší v mnohých českých mozkovnách. Jestli ono to nebude tím, že nenosíme šátky, turbany ani jarmulky a koupeme se v plavkách, které nás sotva mohou ochránit před přehřátím organismu.

20.7.2017 v 10:11 | Karma článku: 18.74 | Přečteno: 2158 | Diskuse
Počet článků 37 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3239
Myslím, tedy jsem.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.