Dost bylo Milošů (Miloušů)!

Česká republika je výjimečnou zemí Evropy v mnoha věcech, v mnoha oborech. Do začátku roku 2013 byla výjimečná také tím, že po pádu komunistického režimu měla vždy prezidenta, který byl kapacitou, jehož jméno znal svět a uznával ho jako osobnost. Měli jsme prezidenty, bez ohledu na to, zdali jsme s nimi sympatizovali či nikoli, kteří nás ve světě reprezentovali pozitivně. 

Václav Havel krom toho, že byl spisovatel a dramatik, byl symbolem demokracie a humanity. Patří k nejznámějším bojovníkům za lidská práva, za práva občanů. Mimo to, že byl mnohokrát oceněn nejrůznějšími státními vyznamenáními, čestnými doktoráty, cenami a medailemi snad ze všech koutů světa, byl několikrát navržen na Nobelovu cenu míru. Jeho úmrtí zasáhlo celou naší planetu. Ty nejvýznamnější osobnosti z celého světa truchlily pro člověka, který svými myšlenkami a činy pozitivně ovlivnil nikoli pouze celou Evropu, ale celý svět.

Václav Klaus, profesor, významný vzdělanec, světově proslulý ekonom, známý euroskeptik. Dostal nespočetné množství vyznamenání, vydal nespočetné množství knih, které byly přeloženy do různých jazyků. Jeho názoru, i když v naprosto jiné sféře než je to u Havla, si váží celý svět. Jeho přednášky zaznívají na vysokoškolské půdě ve všech demokratických státech.

A koho máme za prezidenta teď? Jaký je a co přináší našemu národu? Jaký je zahraniční pohled na něj? Po několika neúspěšných pokusech návratu na polickou scénu, které hraničily až s fiaskem se mu to nakonec, za výrazné podpory komunisty Šloufa, peněz ruské naftové společnosti LukOil, neomalené agresivitě v kampani a vypouštění lží o protistraně, povedlo a stal se našim třetím prezidentem. V zahraničí se záhy po jeho zvolení objevovaly v periodikách hesla: „Lidový milovník pálenky jde na Hrad“, „Favoritem je ten, co kouří jednu za druhou“, atd. A i když v zahraničí vládnul po jeho zvolení mírný optimizmus díky jeho pozitivnímu přístupu k EU, zahraniční média neopomíjela způsob, jakým vedl prezidentskou kampaň. Kritiku německého prezidenta na adresu Zemana ohledně způsobu vedení země v době krize Zeman popřel, následně se však objevila přímo na stránkách úřadu německého prezidenta.

 A tak nedávný výrok Zemana na adresu Jakeše, kde říká, že nejhorší co se člověku může stát je to, že se stane směšný, je opravdu úsměvný. Neboť na to, aby byl Jakeš zesměšněn bylo potřeba politického převratu, změny režimu a jeho odchodu z politiky. Na to, aby byl zesměšněn Zeman, není potřeba ničeho. Vystačí si sám svým chováním a prezentací.

Tajně doufám v to, že český národ je silný, přizná si chybu, kterou touto volbou učinil a nezopakuje ji ve volbách do poslanecké sněmovny. Věřím, že se nenecháme znovu ošálit agresivitou prostoduché kampaně, ani morálním pokleskem sahajícím až na dno v podobě korespondenčního lístku se známkou. Věřím, že i dobrého jídla se dá přejíst a u zlého je to mnohem rychleji. Mne jídlo servírované Zemanem a jeho stranou nechutnalo od začátku, takže přejedení bylo zjevné hned po prvním soustu. Někdo ale věří na druhé šance. A tomu patří čest. Je ale možné věřit na šance páté, či desáté? To by už nebyl projev důvěry, nýbrž hlouposti.

Jsme zemí malou, ale významnou. Naše péče o předčasně narozené děti je na světové úrovni, vyvinuli jsme umělé hlasivky, excelujeme ve výcviku záchranářských psů. Jsme zemí vinylových desek, střely Jaroslava Jágra, velmocí akvaristiky, či výroby monovláken.

Mám obavy, a bohužel oprávněné, že se na všechny naše přednosti zapomene. Svět si již nebude pamatovat Komenského, že ROBOT je naše slovo, že naši vědci vymysleli hromosvod, lodní šroub a krevní skupiny. Zapomene se na to, že máme nejlepší pivo na světě. Všechno zanikne v hromadě průšvihů Miloše Zemana. Jeho negativní obraz se stane naším štítem. A všichni na Českou republiku budou poukazovat nikoli proto, že máme několik prvenství v pozitivních věcech, ale pouze proto, že náš prezident má rád alkohol, že ignoruje demokracii, je manipulátor moci, vykládá si ústavu dle svého, ignoruje svoji nucenou nestranickost, ale co je nejhorší, že se nám všem směje do tváří. Vysmívá se svým voličům a o to více těm, co ho nevolili. Miloš Zeman má být prezidentem všech Čechů, nikoli pouze těch, kteří volí Zemanovce.

A tak mám pocit, že „Havel se musí obracet v hrobě“ a věřím, že Klaus, který se z osobní záště vůči Schwarzenbergovi rozhodl při posledních prezidentských volbách podpořit právě Zemana, si dnes již uvědomuje, že ta volba nebyla úplně správná. Musí být strašné vidět, jak někdo šlape po obrazu, který se snažíme malovat skoro čtvrt století. Po obrazu, na kterém jsou Češi hrdý a úspěšný národ prezentovaný inteligentním a uznávaným prezidentem.

A tak mne napadá jediné. Dost bylo Zemana! Toho už bohužel asi nedosáhneme, ale určitě můžeme dosáhnout toho, aby naše heslo pro příští rok nebylo „Dost bylo Zemanovců!“.