Martin Štěpán
- Počet článků 37
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3266x
Seznam rubrik
Martin Štěpán
Mladí již nejsou generací maňásků. I když na to třeba vypadají
Bývaly doby, kdy se od dětí a mládeže očekávalo pouze "maňáskování". Být loutkou ovládanou příkazy dospělých bylo zcela přirozené. U kluků převládaly krátce střižené vlasy z plakátu č. 3 z roku 1975, kalhoty, košile, svetr a bunda. Vše nevýrazné, nejlépe tmavé barvy. Děvčata měla vlasy svázané v copu a ofinu střiženou tak, aby jim nelezla do očí, neboť by jim to mohlo poškodit zrak.
Martin Štěpán
Než Ti zachráním život, řekni, v co věříš a jaké máš vzdělání !
„Člověk se pánu Bohu nevyvedl. To je vidět na každém kroku.“ Napsal mi jeden můj čtenář před nějakou dobou. Poslední týdny se nesou ve znamení moře zaplaveného mrtvolami. A tak i když věřím, že můj čtenář nemá pravdu, není lehké ve své víře vytrvat. Jazýček vah se vychyluje na jeho stranu každý den o trochu více, přesto to ale nechci vzdát. Pořád chci věřit, že ne nadarmo byl člověk obdařen rozumem a city a to z něho tvoří tvora lepšího, než je zvíře.
Martin Štěpán
Demokracie: Vlastní iniciativy není třeba, stačí se jen zařadit!?
Proč se Česká republika svíjí v porodních bolestech při zrodu nového režimu již takřka 25 let? Za účasti 10,5 milionů lidí se snažíme přivést na svět novorozence, kterému jsme dali jméno Demokracie. Porod je již příliš dlouhý a bolestivý a novorozenec nám to nijak neulehčuje. Proč se vzpírá? Proč s námi bojuje? Proč se mu na tento svět nechce? Že by věděl, co ho tady čeká? Tuší, jak to u nás, jeho rodičích bude mít těžké, nebo nám snad nevěří, že je opravdu vytoužený? Je jeho zdráhání způsobeno předtuchou, že ho při první příležitosti zaprodáme či vyměníme?
Martin Štěpán
Milý Ježíšku, nechci žádnou Barbie! Dnes letí Upírky!
Když spadne ze stromu první list, je jasné, že prázdniny a letní radovánky jsou nenávratně pryč. A protože narozeniny a svátky jsme si odbyli v první polovině roku, jediná šance na získání nadstandardních dárků jsou Vánoce. Proto počínajíc zářím až do prosince je u nás doma na pořadu dne oblíbené téma Vánoce a dopis pro Ježíška. Děti pravidelně píšou, kreslí, vystřihávají a lepí obrázky svých vysněných hraček. Následně dopisy vloží do obálky, zalepí a dají na okno. Když tam dopis dlouhou dobu zůstane, vezmou ho, vyhodí a píšou nový až do prosince, když jednoho dne z okna zmizí.
Martin Štěpán
Ubytovny pro Romy: Parazitování na českém rasismu
Budování dalších vyloučených lokalit a dostupnost ubytovacích možností pro občany romské národnosti jsou už delší dobu žhavým politickým tématem při otázkách vytahování peněz ze státního rozpočtu či při otázkách bezpečnosti majority. Obecně vzato, sestěhování Romů do ubytoven či bytových domů patřících jednomu majiteli, je s oblibou nazýváno jako parazitování na chudobě. Je tomu opravdu tak? Je důvodem požadování vysokého nájemného v těchto ubytovnách opravdu zájem pronajímatelů „ždímat“ chudé případně stát v podobě příspěvku na bydlení? A když tomu tak opravdu je, co nám reálně brání s tím skoncovat?
Martin Štěpán
Vidím sklenku z půle plnou, nebo jí nevidím vůbec
Staré pravidlo, které výstižně popisuje dva typy lidí opačného postoje, zní: „Optimista je ten, kdo vidí sklenku z půle plnou a pesimista je ten, kdo ji vidí z půle prázdnou.“ My Češi jsme ale za poslední léta této pradávné formulaci udělali přítrž a podle nových zvyklostí pravidlo zní: „Optimista je ten, kdo vidí sklenku z půle plnou a pesimista sklenku nevidí vůbec, neboť ji někdo ukradl.„
Martin Štěpán
Když je mateřská láska klec, od které dítě nemá klíč
Na společném soužití muže a ženy je mnoho zvláštních věcí. Nezvláštnější mi ale přijde to, když vás někdo jiný svým chováním přesvědčí, že máte doma anděla značky: NIKDY NEMĚNIT. Před nějakou dobou jsem měl tu možnost (spíše jsem byl donucen), strávit pár hodin s mojí ženou a našimi dětmi na oslavě narozenin jakéhosi dítka. Na domácím školení, silně připomínající PŠM, mi byla důrazně vysvětlena nutnost mé přítomnosti na této akci. Bránil jsem se, bránil, ale nakonec podlehl, jak jinak. Přesto mi svitla malinká jiskřička naděje na částečnou záchranu ztraceného odpoledne v podobě možnosti se ve velkém zábavním centru, kde se oslava konala, připojit notebookem na internet.
Martin Štěpán
Svatba či výročí je prý den jako každý jiný. Slavit ho není třeba
Když jsem minulý rok tak trochu zapomněl na naše desáté výročí svatby s mojí ženou a přišel jsem na to až o týden později v práci, nahlas jsem vyřkl: „To je průser.“ Kolegové věděli velice dobře o čem je řeč a tak se mi celý den smáli, jak si to doma vyžeru a jestli jsem si nevšiml, že manželka už se mnou týden nemluví a podobně. Bylo to trochu divné, neboť moje žena se mnou normálně mluvila a ani jsem za poslední týden nezpozoroval žádnou anomálii v jejím chování.
Martin Štěpán
Český cikán je dnes to, co byl americký černoch před 50 lety
Po celá staletí, a dnes tomu není jinak, se naše matička Zem musí vypořádávat s předsudky, které zde nastolila lidská, potažmo bílá rasa. Celosvětový trend promíchávání obyvatelů jednotlivých kontinentů a jejich společného soužití jde ale neúprosně kupředu, a i když se mu budeme jakkoliv bránit, zastavit ho nedokážeme. Zajisté nikdo z nás nechce být Donem Quijotem a přece mi každý den český boj proti romské menšině v České republice připomene větrné mlýny.
Martin Štěpán
Cukr a bič, aneb otec při výchově dětí na střídačce
Jak se může zdát, úloha rodičovství je v dnešní době o něco jednodušší, než byla před nějakou dobou. Alespoň co se programu pro děti týče. Rodiče dnes mohou využívat všemožné dostupné prostředky dnešní doby v podobě chův, hlídaní dětí, dětských zábavních center, restaurací s dětskými koutky, různých kroužků a aktivit po škole atd. V případě, že nepohrdnete hlídáním babiček a dědečků, tak se dá říci, že zajisté nemusíte být otroky svých dětí a nemusíte si osobní vztah zlikvidovat nedostatkem času, který pro sebe s partnerem máte. To je i náš případ, přesto si nemyslím, že bychom naše dvě děti zanedbávali. Jedno se ale při výchově dětí asi nikdy nezmění. A to je mateřská péče.
Martin Štěpán
Složil jsem Bobříka odvahy. Na záchodku v gaybaru.
Před několika lety to u nás ve firmě měla „pod palcem“ žena, která prosazovala zvláštní pravidlo při výběru zaměstnanců. Když měla možnost volit mezi gayem a negayem, vždy vybrala gaye. I když měl horší vzdělání, menší praxi či jiné nedostatky. Mohlo by se zdát, že to byla jakási forma pozitivní diskriminace, ale tak to opravdu nebylo. O to jí nešlo, na to byla příliš sebestředná.
Martin Štěpán
Když Cikán zazpívá …
Zapomeňme na krátkou chvíli na problémy, které tady panují v romských otázkách, zapomeňme na aktivisty romské i neonacistické. Zapomeňme na zprávu Helsinského výboru, Amnesty International či BIS, které upozorňují na diskriminaci Romů v České Republice. Hlavně zapomeňme na nenávist diskutujících lidí pod články, které toto popisují. Nemysleme na sociální dávky, myšlenky o nepřizpůsobivosti, atd... Představme si, že žijeme v dokonalém světě. (Věřím, že ještě alespoň na chvíli je toho schopen každý z nás.)
Martin Štěpán
Lidstvo ještě má šanci na záchranu!
Jednou večer, na Karlově mostě cestou domů, jsme přihlíželi páru středního věku, který se pokoušel nad Vltavu vypustit lampión štěstí. Velká papírová koule poháněná teplým vzduchem plápolajícího ohně v její spodní části, na niž Vám pohled zahřeje duši, má i mystický význam. V staré Číně, odkud tradice pochází, lidé věřili, že vypuštěním lampionu do výšin od sebe odeženou všechny špatné duchy a pak je čeká šťastný život. Tato úmluva, mezi nebem a starými Číňany byla následně vylepšena a praví, že když na lampion napíšete svá tajná přání, dostanou se do Nebe a všechna se Vám splní.
Martin Štěpán
Děti se rodí z bříška. A ty adoptivní ze srdíčka…
„Nechápu, proč bych zase měla být těhotná, když na světě je tolik dětí, co potřebují rodiče!“, dostalo se mi odpovědi od mé ženy na otázku ohledně druhého dítěte. Našemu synovi byly čtyři roky a sourozenec by se mu hodil. Ona, aktivistka v různých směrech, právě řešila projekt pro dětské domovy a tak každou chvíli přišla nadšená domů, že potkala takové a makové dítě či děti, a že je to úžasné, kdybychom si je mohli vzít domů alespoň na chvíli. K Vánocům si od dětí nechala napsat dopisy (vlastně byly pro Ježíška) a pak běhala týden po obchodech, aby mohla zařídit, aby každé dítě dostalo přesně to, co chtělo. Sourozence pro naše dítě moc neřešila, neboť žádné sama nemá. A její verdikt nad nereálností prožít ještě jednou devět měsíců pekla, završené přímo pekelným ohněm (její slova), zněl naprosto radikálně. Záhy jsem tedy pochopil, že se druhého potomka nedočkám.
Martin Štěpán
Otevřený dopis prezidentovi Obamovi .
Vážený pane prezidente Obamo, jsem občan malé, evropské země nacházející se v střední Evropě jménem Česká republika, kterou jste již na svých cestách navštívil. S velkým zájmem sleduji události dějící se ve světě a tak se zajímám i o konflikt v Sýrii.
Martin Štěpán
Buď to dopadne blbě, nebo špatně.
Tak jednoduchá věta. Kolik nám toho dokáže říci o člověku, který se jí řídí. O národě, pro který je denním chlebem, o společnosti, ze které se vytratila volba mezi dobrým a špatným a zůstala pouze volba mezi zlým a horším. Kdo za to může? Co to způsobuje? Krize? Závist? Špatná finanční situace? Nevůle zkusit nové věci? Obava z neúspěchu? Nebo máme už nechuť dělat cokoli?
Martin Štěpán
Pokrytectví převlečené za liberalitu?
Češi prý patří mezi extrémně liberální národ a to v podstatě ve všech oblastech. Buď jsou liberálnější, než zbytek Evropy, nebo minimálně stejně tak, jako jinde. Alespoň to hlásají články v novinách, vychází to z výsledků průzkumů, vedou se na toto téma diskuze. Asi žiji v jiném státě a denně potkávám jiné, než české lidi, neboť nemám pocit zcela totožný s tím, co se nám prezentuje. Případně nemám pocit, že Češi prezentují médiím a průzkumným agenturám to, co si doopravdy myslí.
Martin Štěpán
„Cigánsky problém vyriešiť treba, cigánsky problém se týka aj Teba"
Byl letní teplý den. Šel jsem po ulici vedle malého parčíku, kde má již dlouho svoje místo hezká fontána, kolem které sedělo mnoho romských matek a otců. Hromada jejich dětí výskala radostí, když se snažila proběhnout na druhou stranu fontány a přitom je ostříkala voda. Byl to nesmírně poetický pohled a srdce se mi naplnilo radostí při pohledu na bezstarostné děti radující se z běžných maličkostí života. Pak jsem pokročil dál a pohled mi spadl na staršího Roma a korpulentní Romku, kteří se mezi sebou o něčem přeli, a Rom začínal zvyšovat hlas. A rázem bylo po poetice. Hlavou mi proti mé vůli zněl refrén rasistické slovenské písně vydané v roku 1989 punkovou kapelou Zona A. „Cigánsky problém vyriešiť treba, veď cigánsky problém sa týka aj Teba.“ Když jí kapela ve studiu nahrávala, zajisté netušila, že uběhne čtvrt století a ještě pořád bude její radikální text aktuální a mnoho lidí s ním bude souhlasit. Ztotožňuji se s názvem písně, s dalším textem nikoli.
Martin Štěpán
Ticho je nejhlasitější křik
Ticho je nehlasitější křik, řekl někdy někdo moudrý. Měl pravdu? V obecných pravidlech běžného života platí určité nepsané zásady. Nevyučují se ve školách, neupozorňují vás na ně rodiče, nepíše se o nich v knížkách, nepovídá v televizi ani v rádiu. Máme je vrozené. Jsou naší přirozeností stejně jako fyzické potřeby. Když jsme šťastní, smějeme se. Když jsme smutní, pláčeme. Když jsme nervózní, zlobíme se, když máme strach, třeseme se, když se zlobíme, křičíme. Jak jednoduché. Na akci přijde reakce, ulevíme se nám a vše je vyřešeno.
Martin Štěpán
Děj se vůle boží
Vyrůstat v ateistické společnosti Vám zaručuje nikoli dostatek kvalitního vzdělání podloženého ověřenými důkazy, nýbrž naprostou nevědomost. Vynechat při výchově dětí něco tak důležitého a zásadního, jako je víra ve „vyšší moc“, je neodpustitelné. Zcela úmyslně desítky let ochuzujeme naše nastupitele rodu o možnost volby, která jim právem náleží, protože my jsme jí automaticky neměli. Nemít informace a neumět se vyjádřit k takto zásadnímu tématu jako je víra, je v dnešní době určitá forma novodobé negramotnosti, kterou díky totalitnímu režimu nadále a bez rozmyslu předáváme z pokolení na pokolení.
| předchozí | 1 2 | další |
